Za lidovými zvyky spojenými s adventem a Vánocemi do Bechlína

 

Již třetím rokem připravuje Prodejní dílna lidové tradice v Bechlíně tvořivé dílny, které vycházejí z lidových tradic našich předků. V loňském roce si návštěvníci mohli vytvořit vánoční dárek z modrotisku, vyrobit si hvězdičku ze žitné slámy či vymodelovat rybičku z nekynutého pečiva.

V letošním roce si připravili novinku a to výrobu staročeského perníku, tlačeného do dřevěných forem, tak jak to znali naši prapředkové. Perníkové těsto dělají podle nejstarších receptur: z medu, hladké mouky a koření. Dřevěné formy vyřezal pan Ing. Kvapil a pan Vostřez z Hořic.

DSCN0585 Málokdo si dnes uvědomí, že bílý řepný cukr, jak jej známe dnes, existuje teprve zhruba 200 let. Místo cukru se sladilo medem, zejména na venkově a v chudších rodinách. Třtinový cukr, který se k nám dovážel z Ameriky, si každá rodina nemohla dovolit. Pěstování cukrové řepy se v Evropě rozšířilo až za Napoleonských válek, kdy Británie blokovala kontinentální přístavy a dovoz třtinového cukru. Výrobu řepného cukru zavedl roku 1802 F. C. Achard ve Wiňsku v Dolním Slezsku, kde vznikl první cukrovar na světě.

První výrobu cukru v Českých zemích zahájil po roce 1787 Belgičan Sauvagne v bývalém konventu kláštera na Zbraslavi, kde cukrovar po roce 1825 obnovil Antonín Richter, a v roce 1800 vznikl cukrovar v Hořovicích. První cukrovary na cukrovou řepu či bramborový škrob vznikaly od roku 1810 (Žaky u Čáslavi, Liběchov, Semily).

Perník tlačený do dřevěných forem byl do poloviny 19. století jednou z mála sladkostí, kterou lidé, zejména děti, znali. Výrobou řepného cukru začala nová epocha výroby cukrovinek. O perník byl čím dále menší zájem a tak se pomalu s perníkářů stávali cukráři. Dřevěné perníkové formy se začátkem 20.století odnášely do muzeí, kde je můžete shlédnout dodnes. Máme v nich uchovány vzpomínky na předešlé generace a na prastaré zvyky a obyčeje.

Díky prof. Karlu Rozumovi, který založil Podřipské muzeum, je jeho pečlivou kresbou zdokumentován staročeský perník a dřevěné formy, které se vyskytovaly na Podřipsku.

Pokud se chcete o staročeském perníku dozvědět více a hlavně si jej sami vyrobit, zveme Vás do dílny v Bechlíně. Pro školy mají připraven doprovodný program na téma lidové zvyky na Podřipsku, tak jak je zaznamenal prof. Karel Rozum. Víte jak vypadá Perchta, Bruna….to vše uvidíte v dílně uvidíte na vlastní oči.

Více se o našich programech pro děti a dospělé dozvíte při návštěvě internetové stránky: http://www.prodejnidilnalidovetradice.cz/

autor: J. Šustrová                redakčně upravenoOLYMPUS DIGITAL CAMERA

100_1651

Red

Red